The Jerusalem Post zprostředkovává odpověď zmocněnce izraelského ministerstva zahraničí Dannyho Ayalona na zveřejněné závěry posledního Vatikánského synodu, který trval 2 tydny a skončil minulý týden v sobotu.Papež římsko-katolické církve svolal na tento synod biskupy z Blízkého východu (cca. 185 z latinského a východního ritu z regionu a diaspory), spolu s dvěma imány a rabínem Davidem Rosenem, jeruzalémským poradcem vrchního rabinátu.
Vyzvali mezinárodní společenství, aby aplikovalo rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 1967, které vyzývaly Izrael, aby opustil arabské území, které dobyl za Šestidenní války téhož roku. Zatímco synod odsoudil terorismus a anti-semitismus, tak zároveň označil Izrael za hlavního viníka - zmiňuje "okupaci" Palestiny, blokádu na západním břehu Jordánu a její vojenské kontrolní stanoviště, "politické vězně", demolici palestinských domovů a rozrušení životů Palestinců jako faktory, které učinili život obtížný pro Palestince.
Na to zmocněnec ministerstva zahraničí Danny Ayalon odpověděl:
"Jsme zklamáni, že tento důležitý synod se proměnil ve fórum pro útoky na Izrael a to ve zcela typické formě pro arabskou propagandu."
Stručně řečeno, synod byl zneužit proti-Izraelskou většinou.
"Jsme zvláště znechuceni jazykem, který použil arcibiskup [Cyril Salim] Bustros [libanonského původu -FJ] během jeho tiskové konference."
Tento arcibiskup mj. řekl, že prý "již není vyvoleného národa", protože to bylo "vynulováno" příchodem Ježíše, prý "všichni lidé všech zemí se stali vyvoleným národem." Dále tvrdí, že Izrael by neměl zneužívat svatých textů k "obhajování" návratu Židů do Izraele a "vystrnadění" Palestinců.
Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Yigal Palmor oponuje, že "to nikdy nebylo politikou žádné vlády v Izraeli, takže toto prohlášení zní obzvláště prázdně" a zakončuje parafrází (vzpomeňme na středověké křižácké výpravy na Blízký východ..) "Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem."
"Vyzýváme Vatikán, aby se distancoval od komentářů arcibiskupa Bustrose, které jsou hanobením židovského národa a státu Izrael. A jako takové by neměly být konstruovány jako oficiální pozice Vatikánu. Tyto neslýchané komentáře by neměli narušovat důležitý vztah mezi Vatikánem, státem Izrael a židovským národem."
Několik biskupů také dává za vinu konfliktu mezi Izraelem a Palestinou úbytek křesťanů v blízkovýchodních zemích - což se i dostalo do závěrečného prohlášení.
I na to má mluvčí ministerstva zahraničí státu Izrael odpověď, když tvrdí, že Izrael je jediná blízkovýchodní zem, ve které počet křesťanů stabilně narůstá, vyzývá křesťany, aby nepouštěli region a dodává: "Izrael jejich přítomnost chápe jako požehnání a lituje jejich úbytku v arabských zemích."
Podle poskytnutých statistik bylo v Izraeli roku 2009 151 700 křesťanů, což je nárůst oproti roku 1999, kdy jich bylo 132 000.
Moderchay Lewy, Izraelský ambasador Svatého stolce se domnívá, že výroky arcibiskuba Bustrose (o zrušení "vyvoleného národa Izraele") jsou návratem k "sukcesionistické" teologii, která odporuje učení Druhého vatikánskému koncilu a samotnému papeži Benediktovi, který "přivítal návrat Židů do jejich starověké domoviny."
A také prohlásil, že "pozváním Palestinců (menší zmínka následuje) k návratu a popřením práva Izraele na stanovení Židovského státu - jediného na celém světě - arcibiskup Bustros se uchyluje k pozicím, které upírají Izraeli právo na existenci."
Oním pozváním Palestinců je myšleno, že by Izrael měl navrátit dobytá území a umožnit Palestincům vznik samostatného státu.
Finální dokument synodu také, vedle vyzývání k učinění nezbytných legálních kroků k ukončení "okupace" arabských teritorií, volá po konci dopadů krvavé války v Iráku a prosazování základních veřejných svobod a suverenity v Libanonu.
Závěry nechť si každý vyvodí sám, to důležité jsem učinil - prezentovat názory obou stran. Sám k tomu jen dodám, že jsem znechucen postojem Vatikánu (či Vatikánem tolerovaným názorem anti-Izraelské většiny synodu, těžko se v tom vyznat), který hraje na jistotu, v rámci jakéhosi kvazi-multikulti (který už je v současné formě sám kvazi) paradigmatu straní arabům, veze se na vině obviňování Izraele, činí si z teologie, jak by řekl Lyotard "nástroj k ukrývání" a obhajobě lží. To není, dle mého názoru, ani správné (legální), ani pravdivé (legitimní).
(c) 2010, František Janák, jr.
Doplňující zdroj: JPOST
UPDATED:
A jelikož dobré video "can speak a thousand words", přikládám příklad "muslimské náboženské tolerance:
NSFW a některé lidi by to mohlo rozrušit:
Zemřelo 8 křesťanů 6. ledna 2010 (na Tři krále) v křesťanském kostele v Nag Hammadi, Egypt na střelné rány muslimských militantů. Je potřeba dalších komentářů?
